Činnosti navíc, s nimiž je při podnikání nutno počítat

Aby byl podnikatel úspěšný, nestačí mu jen vytvářet svou produkci, ale do jeho práce vstupuje další složka – musí ji umět prodat. Souboru činností, jejichž cílem je úspěšně prodat své výrobky a služby na trhu se říká marketing (od anglického slova market, což česky znamená trh). Marketingje velmi propracovanou odbornou disciplínou, je předmět mnoha vzdělávacích kurzů, učí se na školách. Zahrnuje v sobě mnoho problematik, např. průzkum trhu, reklamu, obchodní jednání, komunikaci se zákazníky, vyhodnocování úspěšnosti prodeje apod. Marketing je nutnou součástí činnosti každéhopodnikatele.

Další nezbytnou složkou činnosti podnikatele je vedení účetnictví a placení daní a zdravotního a sociálního pojištění. Je to povinnost, kterou mu ukládá zákon a za nedodržení se platí značná penále a pokuty. Pro vedení účetnictví si ovšem většina podnikatelů, pokud účetní rovnou sami nezaměstnávají, najímají služby jiných účetní nebo účetních firem.

Podnikatel samozřejmě musí respektovat i všechny ostatní zákony týkající se podnikání, obchodování a souvisejících činností. Je to především občanský zákoník, obchodní zákoník, živnostenský zákon a samozřejmě i trestní zákon. Začne-li zaměstnávat zaměstnance přibude k nim zákoník práce. Se zaměstnáváním zaměstnanců samozřejmě přibude řada činností, jako personální a mzdová agenda, výplata mezd, platby zdravotního a sociálního pojištění (už nejen za sebe, ale i za zaměstnace).

Další činností je styk s bankou. Pro svoji činnost většina podnikatelů využívá služeb banky. Základní službou je vedení tzv. běžného účtu, který si každý podnikatel může v bance či spořitelně založit. Na tento účet si pak může nechávat posílat platby od zákazníků a formou tzv. příkazů k úhradě, které předává bance. Také může jeho prostřednictvím platit své platby, aniž by mu musely projít rukama hotové peníze. Navíc může takto provádět více plateb najednou. Peníze tak přecházejí z jednoho účtu na jiný účet a obě strany tím ušetří čas a práci s vyplňováním složenek či osobním předáváním peněz, automaticky vznikají doklady o zaplacení i podklady pro evidenci v účetnictví. Při tomto tzv. bezhotovostním styku se nejčastěji postupuje tak, že podnikatel za svou službu nebo výrobek vystaví zákazníkovi tzv. fakturu, tj. doklad, kde je mj. uvedena poskytnutá služba nebo výrobek a cena. Na základě faktury zákazník (obvykle jiný podnikatel, jiná organizace) dá bance již zmíněný příkaz k úhradě, na jehož základě tato banka příslušnou finanční částku převede ze zákazníkova na podnikatelův účet.

Druhou důležitou bankovní službou je poskytování úvěrů. Řada podnikatelů totiž pro to, aby mohla své podnikání zahájit, potřebuje různé stroje a další vybavení, potřebné prostory i počáteční finance na nákup materiálu či jiného zboží. Ne každý má na to dostatek peněz a potřebuje si tedy vypůjčit. A takovou půjčku – tzv. úvěr – mu může dát banka. Má to ovšem i svá úskalí. Jednak jsou to poměrně vysoké úroky a za druhé nutnost poskytnout bance určitou protihodnotu jako záruku, kterou se banka jistí pro případ nesplácení úvěru (např. dům, pozemky apod.). Podnikatel může také ručit přímo majetkem, který si za úvěr koupí (budova hotelu, továrna apod.). Záleží samozřejmě také na výši úvěru.