Další profesní vzdělávání a profesní kariéra

Získání prvého zaměstnání je vlastně teprve začátek profesní dráhy a stejně tak ukončené školní vzdělání není koncem vzdělávání, ale naopak počátkem další etapy celoživotního vzdělávání – tzv. dalšího profesního vzdělávání. Jedním z požadavků současnosti je tzv. profesní mobilita, tzn. schopnost měnit pracovní pozici, zaměstnání i celkovou kvalifikaci. A to vyžaduje se neustále vzdělávat. Nemusí se přitom vždy jednat o organizované kursy, důležité je sebevzdělávání každého jednotlivce, samostatná práce s odbornou literaturou a informacemi vůbec. Stále významnější úlohu má tzv. distanční vzdělávání, tj. vzdělávání “na dálku”, kdy student je zásobován učebními podklady, se svými školiteli komunikuje např. prostřednictvím elektronické pošty a studuje samostatně – stále větší úlohu tu má internet. Vzdělávání v kursech organizovaných vzdělávacím institucemi však je, a určitě i nadále bude, hlavní formu dalšího profesního vzdělávání.

Důvodů, proč se i dospělí lidé po ukončení školního vzdělání a po nástupu do zaměstnání musí dále vzdělávat je celá řada. Patří sem zejména:

  • modernizace pracovních prostředků a techniky vůbec (např. podnik nakoupí nové stroje nebo zavádí nový informační systém, v počítačích se začne užívat nový software, apod.),
  • vydání nových zákonů a předpisů nebo jejich novelizace (např. vyjde novela zákona o účetnictví a účetní musí být proškoleni, obdobné to může být u daňových poradců s daňovými zákony, u personalistů a mzdových účetních se zákony či vyhláškami předepisujícími mzdové tarify apod.),
  • postup na vyšší funkci (s vyšší funkcí narůstají nároky na znalosti a dovednosti z oblasti managementu, marketingu, logistiky, jazyků apod.),
  • změna zaměstnavatele za účelem lepšího místa (záleží na tom, jak se obsah nového zaměstnání liší od původního, jaké jsou nároky nového zaměstnavatele, má-li nový zaměstnavatel vlastní vzdělávací programy apod.),
  • ztráta zaměstnání (tady mnohdy bývá nutná rekvalifikace čili celkové změna kvalifikace, zvlášť u pracovníků některých nepříliš perspektivních povolání – horník, hutník apod.),
  • přestěhování (přestěhuje-li se např. zemědělec do města, nezbývá mu než rekvalifikace),
  • zahájení soukromého podnikání (je třeba získat znalosti a dovednosti týkající se vedení účetnictví, daňových odvodů, mzdových záležitostí apod.)
  • složení některých zákonem předepsaných zkoušek (týká se např. elektrikářů, svářečů, hasičů, pilotů apod., kteří musí v zákonem daných intervalech prokazovat svou tzv. odbornou způsobilost).

Profesní kariéra samozřejmě nezávisí pouze na vzdělávání, i když to je klíčové. Mají na ni vliv i další faktory, především pracovní výkonnost, pracovní spolehlivost a pracovní úspěchy,dále pak postojové faktory jako loajálnost k firmě, pozitivní vztah k prováděné práci i k hledání cest z problémů, neomezování se jen na svou práci, ochota k týmové práci apod. Nesmírně důležité jsou i některé tzv. klíčové dovednosti – především schopnost jednat s lidmi, schopnost citlivě reagovat na vzniklé mezilidské situace, schopnost řešit problémové situace, samostatnost, schopnost vyhledávat, posuzovat a využívat informace, jazykové dovednosti.

Odkazy na informace o vzdělávací nabídce dalšího profesního vzdělávání